Problematika pracovního práva – část IV.

26. 8. 2017

BENEFITY PRO „NAŠE“ ZAMĚSTNANCE

Vážení čtenáři, vážení klienti, jak ostatně napovídá název dnešní aktuality, zaměříme se dnes čtivou formou hlavně na zaměstnanecké výhody. Pevně věříme, že i dnešní článek Vám z naší strany poskytne jistou konkurenční výhodu při Vašem podnikání, a to v podobě užitku ve formě přehledných a shrnujících informací.

V zásadě lze konstatovat, že zaměstnanecké výhody, které jsou zmiňovány v naší aktualitě, lze použít pro všechny druhy pracovních poměrů.

Ideální forma a výše poskytnutého benefitu je oproti navýšení mzdy výhodná jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance. Na straně zaměstnavatele se může jednat, stejně jako v případě mzdy, o daňově uznatelný náklad, který snižuje základ daně z příjmů. Zaměstnavatel ovšem nemusí z této částky přispívat zaměstnanci na zdravotní a sociální pojištění, což představuje finanční úsporu ve výši 34% z poskytnutého benefitu. A na straně zaměstnance je příjem benefitu osvobozený od daně z příjmů (možná úspora až 15%) a není zahrnován do vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění (úspora 11%).

Nárok na benefit musí být uveden v pracovní nebo kolektivní smlouvě, či v jiném vnitřním předpisu zaměstnavatele. Současně musí být zachována rovnost mezi zaměstnanci v tom smyslu, že nárok na benefit mají všichni zaměstnanci na stejné pozici.

A jaké známe jednotlivé druhy zaměstnaneckých výhod  v České republice? Jde o:

  • Stravenky. V současnosti se zřejmě jedná o nejrozšířenější formu benefitu pro zaměstnance v tuzemsku. Na stravenku získá zaměstnanec nárok, pokud odpracuje alespoň 3 hodiny z denní směny. Na straně zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů, u zaměstnavatele je daňově uznatelný výdaj omezený do výše 55% hodnoty stravenky a současně 70% stravného zaměstnance na tuzemské pracovní cestě v délce 5 až 12 hod. (70% z 83 Kč). Nejvýhodněji tedy vychází stravenky v hodnotě 105, -Kč.
  • Vzdělávání, školení. Vzdělávání, školení a odborný rozvoj zaměstnanců představují  podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP (pozn. zákon o daních z příjmů) daňově uznatelné náklady.  Jedná se o provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců (ať už prohlubování nebo zvyšování kvalifikace), rekvalifikací, jestliže souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. V aplikační praxi se může často jednat o dálkové studium, jazykové kurzy, certifikovaná školení a další. Je nutné věnovat zvýšenou pozornost případům, kdy zaměstnavatel uhradí finanční částku přímo vzdělávací instituci, a to za předpokladu, že jsou splněny ostatní výše uvedené podmínky. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad a z pohledu zaměstnance jde o nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů. Jestliže by ovšem školné hradil zaměstnanec a zaměstnavatel mu pouze přispíval, z pohledu zaměstnance se bude jednat o zdanitelný příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro SP a ZP.
  • Příspěvek na přechodné ubytování. V souvislosti s výkonem práce je nepeněžní příjem až do výše 3.500, Kč na zajištění přechodného ubytování u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů (ustanovení § 6 odst. 9 písm. i) ZDP), a to samozřejmě za předpokladu, že obec, kde dochází k přechodnému ubytování, není shodná s obcí, kde má zaměstnanec trvalé bydliště. U zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný výdaj.
  • Příspěvek zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění. Další oblíbený benefit představuje příspěvek zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění zaměstnance. Od 1. 1. 2017 se roční částka, kterou může zaměstnavatel přispět zvyšuje z 30.000, Kč na 50.000,- Kč. Pro zaměstnavatele představuje daňově uznatelný náklad podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, a naopak z pohledu zaměstnance se dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP jedná o osvobozený příjem. Podmínkou daňové uznatelnosti je ale sjednání příspěvku v pracovní, kolektivní smlouvě či v jiném vnitřním předpisu zaměstnavatele.
  • Nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnavatelem. V ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a g) ZDP jsou uvedeny další nepeněžní příjmy, které jsou z pohledu zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů. Z pohledu zaměstnavatele to jsou ovšem náklady, které nesnižují základ daně a jsou tedy daňově neuznatelné. Přesto mohou kromě motivace zaměstnanců představovat i výhodu z hlediska cashflow. Jedná se o následující příspěvky pro zaměstnance nebo rodinné příslušníky:
    • Použití vzdělávacích či zdravotnických rekreačních zařízení
    • Pořízení rekreace nebo zájezdu, a to až do výše 20.000,- Kč
    • Využití zařízení péče o děti předškolního věku
    • Využití tělovýchovných a sportovních zařízení
    • Návštěva zařízení pro kulturní nebo sportovní akce
  • Bezúročné půjčky. Od daně z přijmu je podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. v) ZDP osvobozen prospěch z „bezúročné“ půjčky poskytnuté zaměstnanci do výše hodnoty jistiny 300.000,  Kč.

V Praze dne 26. 8. 2017

Petr Smékal, majitel a ředitel A.H.S. – ekonomický servis, s.r.o.

Mgr. Petr Jezdinský, právník