Trvání pracovního poměru
Pracovní poměr se může pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednat:
1. Na dobu neurčitou. To znamená, že žádnému z účastníků pracovněprávního vztahu není při uzavírání pracovní smlouvy zřejmé, kdy tento pracovní poměr také skončí.
Nebo
2. Na dobu určitou, kdy lze sjednat pracovní poměr, který nesmí přesáhnout dobu 3 let a může být ode dne vzniku pracovního poměru opakován nanejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se pak považuje i jeho prolongace (prodloužení). K předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou, který skončil před více než 3 lety, se však nepřihlíží. Max. délka po sobě jdoucích pracovních poměrů na dobu určitou je tedy 9 let, v praxi může být samozřejmě ale i kratší.
Aktuality na našich nových internetových stránkách jsou určeny především pro podnikatele. Z tohoto titulu musíme v této souvislosti vzpomenout, že obliba pracovních poměrů na dobu určitou právě v případě podnikatelských subjektů (míněno zaměstnavatelů) v současné době roste, nicméně určitá a konkrétní pozitiva může jmenovaný pracovní poměr přinést i pro zaměstnance – např. když danou práci považuje pracovník za pouze přechodnou. Nicméně právní předpis v podobě zákoníku práce (dále jen „ZP“) po ekonomické linii respektuje, že zaměstnanec hledá v pracovněprávním vztahu především stálost a jistotu, a tak logicky upřednostňuje pracovní poměr na dobu neurčitou. Jestliže tedy zaměstnavatel se zaměstnancem plánuje uzavřít pracovní poměr na dobu určitou, musí si se zaměstnancem výslovně ujednat, na jak dlouhou dobu s ním kontrakt uzavírá. Pokud by tak totiž neučinil, šlo by o pracovní poměr na dobu neurčitou!
Od 1. srpna 2013 je možné na podkladě ustanovení § 39 odst. 4 ZP revolvingově (opakovaně) uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou u zaměstnavatelů, u nichž jsou dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce (např. typicky zaměstnávání sezónních pracovníků). Avšak podmínkou pro opakované uzavírání smluv na dobu určitou je písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací. V případě, že u zaměstnavatele odbory nepůsobí, je možné dohodu nahradit interním (vnitřním) předpisem, jenž musí obsahovat stejné náležitosti jako písemná dohoda a to:
- Bližší vymezení důvodů,
- pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou,
- okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat,
- dobu, na kterou se dohoda uzavírá.
Exempci (výjimku) umožňuje ZP taktéž v případě zvláštní právní úpravy (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) u cizích státních příslušníků.
V případě porušení ZP stanovených zákonných podmínek při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a oznámí-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby v písemné formě zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, pak platí, že pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Pokud ale zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho po uplynutí původně sjednané doby dále zaměstnával, jeho pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby.
Vážení čtenáři a především pak podnikatelé, komplikovaná problematika uzavírání smluv na dobu určitou byla a je předmětem i mnoha rozličných soudních sporů, kde je justice stále spíše řekněme levicově nakloněná slabší smluvní straně, tj. zaměstnancům. Na tomto místě lze závěrem „pro představu“ poukázat alespoň („např.“) na tyto články: https://www.epravo.cz/top/clanky/podminky-zmeny-pracovniho-pomeru-z-doby-urcite-na-dobu-neurcitou-101702.html, https://www.epravo.cz/top/clanky/problematika-tzv-retezeni-pracovnich-pomeru-na-dobu-urcitou-104838.html, https://www.epravo.cz/top/clanky/ustavni-soud-rozresil-dlouholety-spor-o-tom-kdo-je-povinen-zalovat-pri-skonceni-smlouvy-na-dobu-urcitou-100564.html
Naše aktualita je spíše ilustrativní povahy. Z předchozího textu rovněž vyplývá, že v případě pracovně-právních vztahů u podnikatelů je jednoznačně nezbytné se obrátit na profesionály, kteří mají dlouhodobé zkušenosti s personální a mzdovou agendou.
V Praze dne 10. 7. 2017
Mgr. Petr Jezdinský, právník