Zaměstnávání brigádníků
A. Úvod:
S každým létem přichází aktuálně možnost zaměstnat studenty. Pojďme se proto v dnešní aktualitě právě zaměřit na některé aspekty zaměstnávání brigádníků. V této souvislosti se mohou v podmínkách českého právního řádu zaměstnat osoby, které už dovršily 15 let věku (výjimky v této souvislosti platí pouze pro uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost, které jsou přiměřené věku, nejsou však nebezpečné, nepoškozují jejich zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj a nebrání vzdělání či docházce do školy a účasti na výukových programech) a mají ukončenou povinnou školní docházku. Jestliže je brigádník osoba mladší 18 let, tak se na něj vztahují specifické pracovní podmínky pro mladistvé. Zaměstnávat osoby mladší 15 let je ilegální. Právní předpis toto umožňuje jen ve výjimečných případech. Studenti mohou brigádu vykonávat jak na základě pracovního poměru, tak také na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Právě dohoda o provedení práce (viz níže) je častým pracovním vztahem využívaným především za účelem brigád. Zdaňování příjmů studentů v rámci brigád je pak analogické jako u ostatních zaměstnanců. Studenti si navíc mohou uplatnit slevu na dani na studium.
B. Dohoda o provedení práce (dále jen „DPP“):
Z formálně-právního hlediska musí mít DPP obligatorně písemnou formu, v níž bude uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá. V předmětu dohody je nutné uvést popis požadované práce nebo pracovního úkolu. Dále se nesmí opomenout uvést rozsah práce (počet hodin) a sjednanou odměnu. Finanční odměna může být splatná až po dokončení a odevzdání práce či jinak, záleží potom na konkrétním ujednání v předmětné dohodě.
Jmenovaná právní institucionalizace prací menšího rozsahu je do určitého výdělku (viz níže) ekonomicky výhodná pro obě dvě smluvní strany a hlavně administrativně nenáročná. Avšak rozsah práce u jednoho zaměstnavatele nesmí v kalendářním roce překročit limit 300 hodin! Jestliže má zaměstnanec sjednáno více těchto dohod u stejného zaměstnavatele, jejich hodinový rozsah se sčítá a nesmí překročit zmíněnou hranici. Zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatí zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění, pokud sjednaná odměna zaměstnance u jednoho zaměstnavatele v kalendářním měsíci nepřevýší 10 tisíc korun. Má-li zaměstnanec u stejného zaměstnavatele sjednáno více DPP a výše odměny v úhrnu bude převyšovat 10 tisíc korun, zaměstnanec bude účasten sociálního a nemocenského pojištění. Ne nutně zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění zaplatí zaměstnavatel za svého zaměstnance činného na DPP až v situaci, kdy hrubý měsíční příjem pracovníka plynoucí z jedné dohody bude vyšší než 10 tisíc korun. Z odměny nad 10 tisíc korun platí zaměstnanec i zaměstnavatel sociální, zdravotní i nemocenské pojištění stejně jako u běžného pracovního poměru. Na rozdíl od sociálního pojištění se v případě zdravotního pojištění limit odměny z dohod uzavřených v jednom měsíci neposuzuje v úhrnu, ale u každé dohody zvlášť. Zdravotní pojištění je ovšem povinné a někým musí být zaplaceno. Na tento aspekt se doporučuje pracovníky raději upozornit. DPP se nejvíce vyplácí právě studentům či generelně (obecně) osobám, za které pak zdravotní pojištění platí stát.
C. Brigády v zahraničí:
Jestliže si student najde brigádu v zahraničí, bude se muset zorientovat v pracovních podmínkách dané (konkrétní) země. Pomoci by mu měla agentura, se kterou za prací student či studenti „vyráží“, případně poradce Euresu. Zatímco v rámci EU mohou pak zejména studenti ve většině případů krátkodobě pracovat bez pracovního povolení i registrace k pobytu, jestliže se vydají např. do vzdálené Austrálie, budou kromě víza potřebovat rovněž pracovní povolení. Konkrétní podmínky se přitom liší i co se zdravotního a sociálního pojištění týče.
Generelně (obecně) pak platí, že pokud si v zemi Evropské unie najdete zaměstnání, jež zakládá účast na zdravotním pojištění, musíte se i odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění. Svoji zdravotní pojišťovnu byste o tom měli včas informovat – do osmi dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Po návratu domů se opět přihlásíte ke zdravotnímu pojištění v ČR. Pokud budete dál pokračovat ve studiu, bude za vás opět platit zdravotní pojištění stát. Pokud „vyrážíte“ do země, která v „unii“ není, platí, že jste i nadále českým pojištěncem, pokud váš pobyt nebude trvat déle než půl roku. Analogická je i situace se sociálním pojištěním. Vždy záleží na dané zemi a práci, kterou budete vykonávat. Jestliže jde o zaměstnání, bude z vaší mzdy zaměstnavatel odvádět zálohy na sociální pojištění. Jen s tím rozdílem, že jako student nemáte v tuzemsku povinnost sociální pojištění platit a nemusíte proto České správě sociálního zabezpečení nic hlásit. Váš výdělek bude stejně jako doma podléhat také dani z příjmů. Tu s největší pravděpodobností zaplatíte pouze jednou. I když obecně platí, že se musíte přiznat k veškerým, tedy i zahraničním příjmům, disponuje Česká republika s řadou zahraničních zemí uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ty v daňové aplikační praxi brání tomu, aby byla z jednoho výdělku daň odvedená dvakrát. Seznam zemí, se kterými máme uvedenou smlouvu uzavřenou, najdete na internetových stránkách ministerstva financí.
D. Danění dohod o provedení práce:
Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřevýší limit deset tisíc korun, mohou si studenti (rozuměj brigádníci) vybrat ze dvou variant danění. Když u zaměstnavatele nekontrahují (nepodepíší) prohlášení k dani, zaměstnavatel z jejich příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň. Příjem z dohody pak tvoří samostatný daňový základ, což znamená, že ho po odečtení srážkové daně už nemusí nikde přiznávat. Mohou ho ale fakultativně (dobrovolně) zanést do daňového přiznání – jestliže totiž v daném roce budou mít celkově pouze nízké příjmy, obdrží sraženou daň zpět. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní umožní víc (nebo i plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budou potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. Vydají jim ho po konci roku, když o něj požádají. Druhá možnost je, že u zaměstnavatele prohlášení k dani podepíší. Pak zaměstnavatel z jejich odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které mají nárok. Přinejmenším základní daňovou slevu na poplatníka, která i v roce 2017 dosahuje 24 840 korun (2 070 měsíčně). Vedle základní daňové slevy je možné využít daňovou slevu na vyživované dítě, slevu pro studenta nebo slevu pro zdravotně postižené, případně slevu na manželku/manžela a slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení. Poslední dvě se uplatňují až zpětně za celý rok. Speciálně student má pak samozřejmě vedle toho ještě nárok na tzv. „slevu na studenta“, která dosahuje 4 020 Kč za rok. Uplatňovat ji může až do dovršení věku 26 let, resp. 28 let v případě prezenčního studia v doktorském programu. Jestliže podmínky splňuje jen po část roku, může slevu uplatnit pouze za tyto kalendářní měsíce – z daní si odečte 335 korun měsíčně. Jedinou exempcí (výjimkou), kdy daňovou slevu na studenta využít nelze, je dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední (nikoli vysoké!) škole, pakliže je student v době takového studia výdělečně činný (s výjimkou práce na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti) nebo když má v době tohoto studia právní nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
V Praze dne 1. 7. 2017
Mgr. Petr Jezdinský, právník