Délka pracovní neschopnosti se loni zkrátila o víc než osm dní.
Vážení čtenáři, milí klienti, průměrná délka pracovní neschopnosti loni v České republice klesla na 26,3 dne z předloňských 34,5 dne, informoval Český statistický úřad (dále i jako „ČSÚ“).
V letech 2010 až 2019 byla průměrná doba pracovní neschopnosti vždy delší než 40 dnů. Počet neschopenek vystavených kvůli pracovnímu úrazu se loni meziročně nezměnil, bylo jich vydáno 45.000. Stagnoval i počet smrtelných pracovních úrazů. Loni Češi strávili v pracovní neschopnosti přes 91 milionů dní, v průměru 26,3 dne na jeden případ. Více času na neschopence strávily ženy, v průměru 26,6 dne na jeden případ. U můžu to činilo 26,1 dne. Z hlediska odvětví vykazovali nejdelší pracovní neschopnost zaměstnanci v zemědělství, lesnictví, ubytování a pohostinství. Naopak nejkratší neschopenku si vyžádaly zdravotní indispozice zaměstnanců ve vzdělávání a v informatice.
Mezi lety 2010 a 2019 byla průměrná doba pracovní neschopnosti v České republice vždy delší než 40 dnů. Od té doby se průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti trvale snižoval, což bylo podle statistiků způsobeno větší četností kratších pracovních neschopností. Doba pracovní neschopnosti se loni meziročně zkrátila o více než osm dní. „Dá se předpokládat, že to způsobily jednak bezpříznakové karantény a izolace, jednak rozsáhlá chřipková epidemie během podzimu. Tyto neschopenky však bývají krátkodobé,“ uvádí ČSÚ. V roce 2022 bylo v České republice nahlášeno takřka 3,5 mil. případů pracovní neschopnosti, drtivá většina z důvodu nemoci či karantény. Kvůli úrazu bylo vystaveno 217.000 neschopenek. Výrazně častěji do pracovní neschopnosti nastupovaly ženy, u kterých byl počet neschopenek o šestinu vyšší než u mužů.
Počet neschopenek pro pracovní úraz se loni meziročně nezměnil, bylo jich vydáno 45.000. Stejně jako v roce 2021 i loni evidují statistici 88 smrtelných pracovních úrazů. Průměrný počet občanů s nemocenským pojištěním v loňském roce dosáhl 4.748.000, tj. meziročně o 40.000 víc. „Poprvé v desetileté historii tvořily ženy s 50,3 procenta mezi pojištěnci většinu. Předpokládáme zde souvislost s příchodem občanů, resp. zejména občanek, z Ukrajiny a se zvyšujícím se věkem žen při odchodu do důchodu,“ uzavřela Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
V Praze dne 11. září 2023
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČSÚ a ČTK)