Co řeší novela zákoníku práce s předpokládaným datem nabytí účinnosti od 1. října 2023?
Vážení klienti, poslanci definitivně schválili novelu zákoníku práce. Odmítli pozměňovací návrhy senátorů, novelu tak schválili v původní podobě.
1. Úvod: Legislativní novela, až na výjimky, nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů (je tedy právě pravděpodobné, že účinnost nastane již 1. 10. 2023).
2. Home office: Legislativní novela má pomoci občanům sladit soukromý a pracovní život. Požádat o home office tak budou moct těhotné zaměstnankyně, zaměstnanci či zaměstnankyně pečující o dítě mladší devíti let nebo osoby pečující o své blízké, kteří jsou na jejich pomoci závislí. Jestliže zaměstnavatel jejich žádost zamítne, musí to písemně odůvodnit. Zaměstnanci, kteří pracují z domova, budou mít v zásadě nárok na náhradu nákladů od zaměstnavatele. A to buď na základě prokázaných nákladů, nebo paušálem. Výši paušálu má stanovit vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, aktuálně se hovoří o částce 2,80 koruny za hodinu. Zaměstnanec a zaměstnavatel se nicméně můžou dohodnout, že při práci z domova se žádné náklady proplácet nebudou, případně že je firma proplatí jenom částečně. Finanční náhradu může dostat i pracovník na dohodu, ovšem jen když si to se zaměstnavatelem sjedná.
3. Elektronické doručování důležitých dokumentů: Novela zužuje seznam důležitých dokumentů, díky čemuž bude možné některé z nich nově doručovat bez splnění dosavadních přísných požadavků. Přísnější podmínky pro doručování se budou nadále týkat pouze:
A.) Doručování výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době a dalších písemností týkajících se skončení pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti (mimo dohodu o skončení pracovního poměru a DPP/ DPČ),
B.) Doručení odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa,
C.) Mzdových a platových výměrů.
Doručovaní písemností zaměstnavatelem zaměstnanci bude jednodušší i co se týká dalších aspektů. Na místo povinného potvrzení zaměstnancem o doručení výše uvedených písemností prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je nově stanovena fikce doručení po 15 dnech „od dodání“ těchto dokumentů. Elektronické doručování zaměstnanci bude ale možné pouze za předpokladu, že k tomu zaměstnanec udělí souhlas v samostatném písemném prohlášení, ve kterém současně uvede elektronickou adresu pro tento účel, která není v dispozici zaměstnavatele (to znamená, že se nemůže jednat o pracovní e-mailovou adresu, kterou zaměstnanci zřídil zaměstnavatel). Pro smluvní strany by se tak uzavírání pracovních smluv nebo i dohod o skončení pracovněprávních vztahů mělo stát administrativně výrazně jednodušší. Pokud budou pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce nebo jejich změny anebo dohody o jejich ukončení uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, bude zaměstnavatel mít povinnost zaslat jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil. Zaměstnanec bude mít právo od těchto dokumentů písemně odstoupit od okamžiku jejich uzavření, nejpozději však do 7 dnů ode dne jejich doručení. Zákoník práce v novelizované podobě usnadní také doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací či na elektronickou adresu. Nově nebude třeba, aby takto doručovaná písemnost byla opatřena uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance, což byl požadavek, který tuto formu jednání v praxi v zásadě vylučoval.
4. Nové informační povinnosti: Neobsahuje-li DPP a DPČ informace uvedené v zákoníku práce (pozn. zákon č. 262/2006 Sb.), je zaměstnavatel povinen je sdělit zaměstnanci. Jedná se o nové povinnosti, které jsou do novely zákoníku práce (ust. § 77a a ust. § 77b) zapracovány na základě směrnice EU. Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit do 7 dnů ode dne započetí výkonu práce. Některé informace mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. Proto bude vhodné, když zaměstnavatel uvede v písemném vyhotovení DPČ a DPP odkaz na příslušná ustanovení zák. práce, která upravují např. překážky v práci apod.
5. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr: Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou novelou změněny poměrně zásadně. Generelně mají všechny tyto změny za cíl přiblížit práci na dohodu pracovnímu poměru a zvýšit práva zaměstnanců pracujících právě na základě dohod. Nejzásadnější novinkou v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy DPČ a DPP) je právo zaměstnanců na placenou dovolenou. Výměra dovolené bude určena na základě fiktivní týdenní pracovní doby v délce 20 hodin. Ustanovení o dovolené pro tzv. dohodáře nabude účinnosti 1. ledna 2024. Novým nárokem dohodářů bude také volno z důvodu všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance (zapříčiněné např. návštěvou lékaře či účastí na pohřbu), náhrada odměny jim však příslušet nebude, ledaže se zaměstnavatel se zaměstnanec dohodnou jinak. Překážky v práci se ale budou započítávat do odpracované doby pro účely výpočtu dovolené. Zaměstnanci pracující na dohodu budou mít rovněž nárok na příplatky za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a práci o víkendu. Novela stanoví rovněž povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby alespoň 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je rozvrh vypracován, pokud se obě strany nedohodnou na jiné době. Zaměstnanci pracující na dohodu budou mít nově výslovné právo požádat o zaměstnání v pracovním poměru, na což jim zaměstnavatel bude povinen poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď. Dále budou mít zaměstnanci možnost žádat za určitých okolností zaměstnavatele o odůvodnění výpovědi dané zaměstnavatelem. Zaměstnavatel bude následně povinen zaměstnance bez zbytečného odkladu písemně informovat o důvodech výpovědi.
6. Rodičovská dovolená: Novela se dotýká rovněž otázky žádosti o rodičovskou dovolenou a reaguje tak na dosavadní komplikace, které zaměstnavatelům vznikaly v případě, že zaměstnanec neohlásil nástup na rodičovskou dovolenou s předstihem, což ovšem dosud nebylo jeho povinností. Nově však bude zaměstnanec povinen podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dnů před nástupem. Taková žádost musí obsahovat i informaci o době trvání rodičovské a lze ji podávat i opakovaně.
7. Nepřetržitý odpočinek v týdnu: S ohledem na aktuálně velmi nejasný výklad výpočtu nepřetržitého odpočinku v týdnu je navrženo nové znění ust. § 92 zákoníku práce, které nepřetržitý odpočinek v týdnu upravuje. Dle evropské judikatury se nepřetržitý odpočinek v týdnu sčítá s délkou nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami. Aby bylo dosaženo souhrnného nepřetržitého odpočinku v týdnu v minimální délce trvání 35 hodin, zaměstnavatel bude nově povinen zaměstnanci staršímu 18 let skutečně poskytnout nepřetržitý odpočinek v rozsahu alespoň 24 hodin a bezprostředně navazující nepřetržitý denní odpočinek v délce trvání alespoň 11 hodin.
Odborné zdroje:
https://advokatnidenik.cz/2023/09/14/co-a-jak-upravuje-aktualne-schvalena-novela-zakoniku-prace/;
V Praze dne 18. září 2023
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím výše uvedených zdrojů)