Žáci, kteří se nedostali na střední školu, musí platit od září zdravotní pojištění.
Vážení klienti, žáci, kteří nebudou po skončení základní školy dál studovat, by si měli začít po letních prázdninách platit zdravotní pojištění.
Stát by ho za ně dál hradil jen tehdy, pokud by se nahlásili úřadu práce. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Podle mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřiny Beránkové patnáctiletí či šestnáctiletí nárok na podporu v nezaměstnanosti mít nebudou, mohou ale případně pobírat dětské přídavky.
Platba zdravotního pojištění je v České republice povinná. Za děti a studenty do 26 let, ale i za nezaměstnané či důchodce ho hradí stát. Pokud žák po skončení deváté třídy na další školu nenastoupí, povinnost platit zdravotní odvody přechází na něj. „Pokud student hodlá v tomto režimu (kdy odvody hradí stát) pokračovat i nadále, je třeba, aby se evidoval na úřadu práce a tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně nahlásil,“ sdělila Plívová. Pokud by se mladí na úřadu práce nezapsali a nenastoupili ani do zaměstnání, museli by platit pojistné jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Pro letošní rok to činí měsíčně 2 336 korun. Zdravotní pojišťovně by to museli ohlásit do osmi dnů od skončení prázdnin. Pokud nastoupí do práce, hlásí změnu a zdravotní pojištění platí zaměstnavatel.
„V případě, že se děti po základní škole nedostanou na některou ze středních škol, je určitě namístě, aby rodiče zvážili všechny možnosti, jak udržet potomka ve vzdělávacím procesu. Např. využít možnosti studia cizích jazyků, oborově zaměřených kurzů a podobně. Ostatně praxe ukazuje, že tuto cestu volí rodiče i jejich náctileté děti nejčastěji,“ uvedla Beránková. Středoškoláci, kteří neuspějí u přijímacích zkoušek, mají možnost po maturitě jeden rok studovat cizí jazyk ve speciálním kurzu. Stát pak za ně dál hradí zdravotní odvody. Pro žáky základních škol ale podle dostupných informací taková nabídka jazykových kurzů není.
Mladistvým nezaměstnaným se pak podle Beránkové věnují kariéroví poradci. Snaží se je „nasměrovat zpět ke studiu střední školy či učiliště“, nebo nabízejí rekvalifikaci, uvedla mluvčí. Ve vybraných pobočkách úřadu práce fungují tzv. Job Cluby se skupinovým poradenstvím. Existují také informační a poradenská střediska (IPS), kam se mohou obrátit školáci, jejich rodiče, školní výchovní poradci i učitelé, popsala Beránková. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mladí mít nebudou. K jejímu získání je totiž třeba v posledních dvou letech aspoň rok pracovat a platit sociální odvody. „Uchazeči o zaměstnání ve věku od 15 do 18 let jsou považováni za nezaopatřené děti a pobírají – pokud vznikne nárok – přídavky na dítě,“ zdůraznila mluvčí. Ke zkouškám na maturitní obory SŠ se letos přihlásilo rekordních 116.031 dětí. To je o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Letos byl i kvůli silnému populačnímu ročníku zájem o středoškolské vzdělání v některých krajích enormní a mnoho žáků devátých tříd zatím nebylo přijato na žádnou školu.
V Praze dne 21. srpna 2023
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím VZP, generálního ředitelství úřadu práce a ČTK)