Jaký dopad bude mít zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018 na tuzemskou ekonomiku a podnikatele?
Politici se aktuálně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky předháněli ve slibu ohledně zvýšení minimální mzdy. Jedna nejmenovaná levicová politická strana navrhovala či navrhuje minimální mzdu např. až ve výši 16.000 Kč. Ale na skutečnost, kde na toto zvýšení vezmeme finance, a co zvýšení minimální mzdy bude od 1. 1. 2018 znamenat pro naše národní hospodářství, a především pro naše podnikatelské subjekty (tj. i některé naše klienty, jenž de facto zastupujeme), které vytvářejí „i“ pracovní příležitosti, se již nikdo neptá!
Přidání o 1.200 korun příští rok podle propočtů ministerstva práce podnikatele vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát na 671 milionů. Podle zaměstnavatelů se minimální mzda a její zvýšení v České republice stala politickým tématem. Její skokové zvyšování odmítají. Žádají jasná pravidla pro růst, aby firmy mohly předem odhadnout náklady a připravit se na ně. Podnikatelé podotýkají, že zvýšení minimální mzdy o 11 procent neodpovídá ani růstu ostatních výdělků v zemi, ani růstu české ekonomiky.
Jak již bylo naznačeno výše, od 1. ledna 2018 se tedy zvýší minimální měsíční mzda ze stávajících 11.000 Kč na 12.200 Kč a minimální hodinová mzda z 66 Kč na 73,20 Kč. Tato finanční částka se vztahuje k práci při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, to znamená za plný úvazek. V návaznosti na tento aspekt se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách, a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, kteří dostávají plat. Jsou diferencovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Minimální mzda se naposledy zvýšila s účinností od 1. 1. letošního roku. V současné době má nižší minimální mzdu ze států Evropské unie jen Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko. Institut minimální mzdy se využívá pro práci bez nároků na kvalifikaci nebo brigády na dohody mimo pracovní poměr. Musí ji respektovat zaměstnavatelé v podnikatelské sféře, u kterých se o mzdách vyjednává kolektivně. Na ostatní pracovníky v pracovním poměru se vztahují i tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Zaručená mzda je vyšší než minimální a odstupňovaná do osmi tříd podle složitosti vykonávané práce. Minimální i zaručená mzda tedy ohraničuje minimální odměnu, kterou za danou činnost musíte získat.
Sociálně-ekonomická komparace České republiky a Evropy:
Je česká minimální mzda vysoká nebo nízká? V případě „inkriminovaného“ zvýšení od 1. 1. 2018 na 12.200 se jedná o cca 40% průměrné mzdy. Současně je to ale cca 468 Euro.
Pro národohospodářskou komparaci (srovnání) se můžeme podívat, jaká je minimální mzda v okolních zemích:
- Minimální mzda v Německu = 1.498 Euro (tedy cca 3x více)
- Minimální mzda ve Velké Británii = 1.396 Euro
- Minimální mzda ve Francii = 1.480 Euro
Pokud bychom se ale chtěli opravdu s někým porovnávat, pak by asi byly „férovější“ spíše tyto „středoevropské“ země:
- Minimální mzda na Slovensku = 435 Euro
- Minimální mzda v Polsku = 453,8 Euro
- Minimální mzda v Maďarsku = 411,52 Euro (srov. zdroj a více na: http://kalkulacka.org/jaka-bude-minimalni-mzda-v-cr-od-1-1-2018/).
Jaké rozlišujeme skupiny v případě minimální mzdy?
Do první skupiny, kde vzroste minimální mzda na již avizovaných 12.200 Kč měsíčně, resp. 73,20 Kč za hodinu, patří nekvalifikované práce. Řadí se sem např. běžný úklid, doručování zásilek, kontrola příchodů a odchodů, jednoduché strojní šití nebo například sběr a mytí nádobí.
Do druhé skupiny, kde má minimální odměna od příštího roku činit nejméně 13.500 Kč měsíčně, resp. 80,80 Kč za hodinu, patří práce sanitářů, kopáčů, nenáročné stavební práce, prodej tisku, cenin, tabákových výrobků, domovnické a školnické práce atd.
Do třetí skupiny se mzdou od ledna 2018 nejméně ve výši 14.900 Kč, resp. 89,20 Kč za hodinu, budou patřit práce strojvedoucích metra, ošetřovatelů, pokladních manipulujících s hotovostí, spadá sem ale i komplikovanější klempířina, odborné holičství a kadeřnictví, nabídka a samostatný prodej zboží, výroba a výdej běžných teplých jídel apod.
Čtvrtou skupinou s (od r. 2018) novou min. sazbou 16.400 Kč, resp. 98,50 Kč za hodinu, jsou odměňovány práce sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů pod odborným dohledem, strojvedoucích na vedlejších železničních tratích, krejčích za obleky modelové a zakázkové výroby, instalatérů a topenářů (složitější práce), opravářů vozidel (s prováděním diagnostiky) atd.
Do páté skupiny, kde by se min. odměna měla zvýšit na 18.100 Kč, resp. 108,80 Kč, patří řidiči linkových autobusů, zdravotní sestry a záchranáři bez odborného dohledu, porodní asistentky, běžní IT správci a dále sem spadá zajišťování mzdové a personální agendy, vedení účetnictví a sestavování rozpočtů, vytváření a testování aplikací, vzdělávání dětí předškolního věku apod.
Do šesté skupiny se zvýšením min. odměny na 20.000 Kč měsíčně, resp. 120,10 Kč za hodinu, patří činnosti jako správa systému IT, zajišťování obchodní činnosti, organizace prodeje, tvorba návrhů cen, tvorba přípravné dokumentace a projektů technicky náročných staveb apod.
V sedmé skupině s navrhovanou min. odměnou ve výši 22.100 Kč měsíčně, resp. 132,60 Kč za hodinu, jsou profese jako lékař, zubař, farmaceut, tvůrce marketingových strategií a prognóz nebo vyučující studentů či absolventů vysokých škol.
V poslední osmé skupině, kde se navrhuje min. odměna ve výši 24.400 Kč měsíčně, resp. 146,40 Kč za hodinu, najdete např. tvůrčí systémové práce, plánování podnikatelské obchodní a finanční strategie nebo operace na finančním a kapitálovém trhu.
Jak už jsme v úvodu zmínili, minimální mzda ovlivňuje řadu finančních výpočtů. Jestliže tedy dojde k dalšímu navýšení minimální mzdy na 12.200 Kč, dojde například i:
- ke zvýšení uplatnitelného maxima daňové slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení – maximum 12.200 Kč za rok 2018 uplatnitelné v roce 2019,
- ke zvýšení hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus (alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy), tedy 73.200 Kč,
- ke zvýšení minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5 % z výše minimální mzdy) na 1.647 Kč. (srov. zdroj a více na: https://www.mesec.cz/clanky/minimalni-mzda-2018-pro-nekoho-i-24-400-korun/).
Toto zvýšení minimální mzdy přinese samozřejmě i vyšší odvody na zdravotní pojištění samoplátcům. Naopak uchazeči o zaměstnání bez právního nároku na sociální podporu v nezaměstnanosti si mohou vydělat více v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Měsíční výdělek zaměstnance, který je zároveň uchazečem o zaměstnání, nepřesáhne namísto dosavadních 5.500 Kč nově 6.100 Kč měsíčně.
Zvýšení minimální mzdy obsahuje ale i určité negativní dopady. Z toho, jak je vysoká minimální mzda se odvíjí třeba i minimální zdravotní pojištění. To je v nynější době ve výši 1.485 Kč měsíčně. Kvůli zvýšení minimální mzdy se proto zvyšuje i minimální zdravotní pojištění z dosavadní částky 1.485 Kč na 1.647 Kč měsíčně, a poněvadž zvýšení platí od 1. ledna 2018, musí být platba pojistného navýšena už za leden 2018. Ta je přitom splatná nejpozději do 8. 2. 2018!
V Praze dne 1. 11. 2017
Mgr. Petr Jezdinský, právník