Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů, aneb co se stane, když zaměstnanec ztratí např. kalkulačku.
Vážení a milí čtenáři, drazí klienti, v dnešní aktualitě de facto navážeme na náš článek o dohodě o hmotné odpovědnosti, neboť se v našem dnešním pojednání budeme zabývat dohodou o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.
„Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je založena na principu předpokládaného zavinění zaměstnance s možností vyvinění se zaměstnance zcela nebo zčásti, pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Tato odpovědnost je založena na písemném potvrzení o svěření předmětů“ (In Epravo.cz. Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů [citováno 23. března 2001] Dostupný z: https://www.epravo.cz/top/clanky/odpovednost-zamestnance-za-ztratu-sverenych-predmetu-a-odpovednost-za-vyrobeni-zmetku-3482.html-podrobněji viz níže).
Ke vzniku povinnosti nahradit ztrátu svěřených věcí musí být obligatorně naplněny níže uvedené předpoklady:
- písemné potvrzení o převzetí svěřené věci. Musí se jednat o takové předměty, které zaměstnanec sám výlučně používá a má možnost zabezpečit jejich ochranu. Jedná se o nástroje, ochranné pracovní pomůcky a jiné podobné předměty, tj. např. kalkulačky, přenosné počítače, diktafony apod.
- škoda ve formě ztráty svěřené věci,
- zavinění, které se presumuje (předpokládá), zaměstnavatel ho neprokazuje.
Věci, jejichž hodnota přesahuje 50.000 Kč, smí být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Jmenovaná dohoda musí být uzavřena písemně a lze ji uzavřít nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Jestliže byla svéprávnost (pozn. autora za derogovaného – zrušeného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. právní způsobilost) zaměstnance omezena, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Závazek z dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, pokud není v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.
Nicméně i v případě, že k odstoupení od dohody nedojde, avšak zaměstnavatel zaměstnanci nevytvoří patřičné podmínky, např. neposkytne zaměstnanci uzamykatelnou skříňku, do které by mohl svěřenou věc ukládat, zaměstnanec se své odpovědnosti zprostí. Věcí svěřenou na písemné potvrzení proto nemůže být např. zařízení kanceláře nebo dílny (např. stoly, židle, obrazy a další „kancelářský“ inventář).
Ztrátu svěřených věcí je povinen zaměstnanec uhradit zaměstnavateli v plné výši.
Významná Judikatura:
1. „Celkové pojetí právní úpravy náhrady škody podle zákoníku práce nasvědčuje tomu, že z hlediska povinnosti nahradit škodu je na místě zpravidla náhrada v penězích. Tomu, kdo za škodu odpovídá, se dává ovšem i možnost, aby přivodil zánik nároku poškozeného na náhradu škody uvedením v předešlý stav (S III, str. 77).
2. Ustanovení § 179 odst. 5 zák. práce (nyní ve smyslu ustanovení § 257 odst. 5 zák. práce) nedopadá tam, kde úmyslná škoda byla způsobena neznámým pachatelem, poněvadž v tomto případě není dosud zjištěno, že by úmyslný škůdce byl také pracovníkem organizace. V tomto případě může organizace uplatnit nárok na poměrnou náhradu škody proti pracovníkovi, který ke vzniku této škody přispěl porušením pracovních povinností z nedbalosti, a to v rozsahu odpovídajícím míře jeho zavinění (S III, str. 79)“ (In Vysokajová, M., Kahle, B., Doležílek, J. Zákoník práce s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 335.).
V Praze dne 20. prosince 2017
Mgr. Petr Jezdinský, právník