Pro povinné subjekty dle AML zákona platí od 1. srpna bez ohledu na počet pracovníků nové povinnosti.

Pro povinné subjekty dle AML zákona platí od 1. srpna bez ohledu na počet pracovníků nové povinnosti.

Vážení klienti, dne 1.8.2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing), resp. tzv. doprovodný zákon č. 172/2023 Sb.

Ten se poměrně razantně dotýká i tzv. povinných subjektů podle zákona č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (tzv. AML zákon – dále i jako „AML zákon“), jako jsou realitní kanceláře, dražebníci, obchodní banky, pojišťovny atd.

1. Kdo může být v případě např. realitní kanceláře tzv. whistleblowerem (oznamovatelem)? Autor tohoto pojednání přitom záměrně již v úvodu užil termínu pracovník, nikoliv zaměstnanec. Prací nebo jinou obdobnou činností se totiž pro účely zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“) rozumí:

a) závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,

b) služba,

c) samostatná výdělečná činnost,

d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,

e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby,

f) plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,

g) správa svěřenského fondu,

h) dobrovolnická činnost,

i) odborná praxe, stáž, nebo

j) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.

Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost, stejně tak může být oznamovatelem i bývalý zaměstnanec!

2. Co může pracovník či obchodní partner oznámit prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému společnosti svému zaměstnavateli (tzv. příslušné osobě), ministerstvu spravedlnosti či v případě porušení AML zákona Finančně analytickému úřadu? Jednání:

a) má znaky trestného činu,

b) má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč,

c) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo

d) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,

2. daně z příjmů právnických osob,

3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

4. ochrany spotřebitele,

5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,

6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,

7. ochrany životního prostředí,

8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,

9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,

10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,

11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,

12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,

13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo

14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

3. Povinnosti tzv. povinných osob v souvislosti s ochranou oznamovatelů:

A. Novelizovat tzv. systém vnitřních zásad v návaznosti na ust. § 21 odst. (6) písm. b) AML zákona a vytvořit tzv. vnitřní oznamovací systém ve smyslu ustanovení § 8 zákona o ochraně oznamovatelů, který bude tvořit přílohu zmíněného systému vnitřních zásad;

Právní předpis sice hovoří o povinnosti zveřejnit vnitřní oznamovací systém tzv. dálkovým přenosem, což podle kolegů IT může klidně znamenat i e-mailem, nicméně lze doporučit – aby firma dala např. Finančně analytickému úřadu či Ministerstvu spravedlnosti právě jasně najevo, že vnitřním oznamovacím systémem disponuje – vložit vnitřní oznamovací systém na webové stránky.

B. Určit tzv. příslušnou osobu, která bude přijímat oznámení písemně (doporučeným dopisem nebo e-mailem), telefonicky či ústně;

C. Tzv. příslušná osoba si musí kvůli prokázání bezúhonnosti obstarat výpis z Rejstříku trestů a čestné prohlášení, že se nedopustila přestupku podle ustanovení § 24 odst. (1) zákona o ochraně oznamovatelů, byť je s ohledem na datum nabytí účinnosti zřejmé, že se přestupků vyjmenovaných v ust. § 24 odst. (1) ani nemohla dopustit;

D. V neposlední řadě musí být příslušná osoba poučena o právech a povinnostech. O této skutečnosti musí být vyhotoven záznam podle ustanovení § 9 odst. (2) zákona o ochraně oznamovatelů.

V Praze dne 7. srpna 2023

Mgr. Petr Jezdinský, právník (na základě vlastních poznatků)