Platy v letošním 3. kvartálu reálně vzrostly o 1,7 procenta.
Milí klienti, průměrná mzda v ČR letos ve třetím čtvrtletí v meziroční komparací vzrostla o 5,1 pct na 35.402 korun.
Zaměstnanci tak brali o 1 716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. O tomto zjištění informoval Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“).
Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Podle analytiků stojí za růstem mezd oživení tuzemského národního hospodářství a nízká nezaměstnanost. Očekávají, že za celý rok bude reálná mzda stagnovat. Medián mezd za období od počátku července do konce září činil 31.183 Kč. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
„Ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly střední mzdy žen o 6,7 procenta, mzdy mužů pouze o 3,7 procenta. Muži však měli stále značně vyšší mzdovou úroveň,“ konstatoval ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Nominálně rostly mzdy ve všech odvětvích s exempcí (výjimkou) peněžnictví a pojišťovnictví, kde klesly skoro o 500 korun. „Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 55.449 Kč,“ uvádí analýza ČSÚ. Nejvyšší mzdy berou lidé pracující v informačních a komunikačních technologiích, kde činí průměr 60.878 Kč.
Nejvýrazněji vzrostly ve třetím čtvrtletí mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Meziroční nárůst téměř o 12 procent souvisel se změnou platových tabulek od začátku roku i s nadtarifními složkami, tedy odměnami.
Podobně dynamický růst platů statistiky zaznamenaly též u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce.
„Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců, a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, a tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýší,“ vysvětluje genezi (vývoj) ČSÚ.
Předběžné údaje podnikové statistiky podle ČSÚ ukazují razantní pokles evidenčního počtu pracovníků v tuzemsku. „Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 125.000,“ řekl Holý. V ubytování, stravování a pohostinství ubylo 15 procent pracovníků.
„Část zaměstnanců přešla do nezaměstnanosti, další však zůstali přinejmenším dočasně ekonomicky neaktivní, především proto, že si nehledali zaměstnání,“ dodává Holý.
Počet zaměstnanců je už druhé čtvrtletí v řadě pod čtyřmi miliony. Pod touto hranicí byl naposledy v prvním čtvrtletí roku 2017.
Za růstem průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí je především oživení ekonomiky po jejím jarním uzavření kvůli pandemii koronaviru a přetrvávající nízká nezaměstnanost. Růst táhl především veřejný sektor, tedy nárůst platů ve zdravotnictví, sociální péči, školství nebo veřejné správě.
Toto zjištění vyplývá z vyjádření národohospodářů oslovených ČTK. Kvůli vyšší inflaci a podzimnímu nástupu druhé vlny pandemie ale podle analytiků bude čtvrté čtvrtletí opět horší a průměrná mzda za celý rok reálně bude pravděpodobně stagnovat. Někteří dokonce nevylučují ani její pokles!
V Praze dne 27. prosince 2020
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)