Stát by měl podle návrhu zaměstnancům na kurzarbeitu platit až 70 procent čistého.
Vážení čtenáři, stát by měl občanům na kurzarbeitu platit 70 pct čistého, ale nejvýš celostátní průměrnou mzdu.
Vláda by umožnila využití zkrácené práce se státní podporou při vážném ohrožení národního hospodářství, epidemii, kyberútoku či přírodní pohromě. Nastavení by kabinet upravil v nařízení. Zaměstnavatelé by hradili sociální odvody z odměny za odpracovaný čas i z příspěvku od státu.
Toto zjištění vyplývá z posledního návrhu zákona s pravidly kurzarbeitu, který na svém webu uveřejnila vláda. O novele jednala už čtyřikrát. Prozatím není zřejmé, kdy návrh právní normy schválí.
Zatím také není jasné, kolik by kurzarbeit mohl stát. Kdyby na něm bylo podle ministerstva práce a sociálních věcí 150.000 pracovníků, bylo by to měsíčně nejvýš 2,1 miliardy korun. Na odvodech by přitekla zhruba miliarda.
Kdyby to bylo 15.000 zaměstnanců, vydalo by se nejvýš 210 milionů a získalo 105 milionů z odvodů. Z Antiviru se v červenci poskytla miliarda. Rozdělilo si ji 7.533 podniků na mzdy 178.000 zaměstnanců.
„Materiál je vládě předkládán bez rozporů, a to v návaznosti na kompromis dosažený jednáním stran vládní koalice dne 16. září,“ konstatovalo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech k zákonu. Navrhuje ho projednávat ve Sněmovně zrychleně ve stavu legislativní nouze, aby platil od listopadu a navázal na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy.
Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Kabinet by parametry kurzarbeitu stanovil v nařízení. Určil by region či odvětví, rozsah uznaného výpadku práce i dobu vyplácení podpory. Ta by se poskytovala nejvýš rok. Získat by ji mohly firmy, které by pro své lidi neměly práci na den až čtyři dny v týdnu.
Za neodpracovanou dobu by stát poskytl 70 pct čistého zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou, kteří by byli v podniku alespoň čtvrt roku. Nejvýš by to byla průměrná mzda za tři čtvrtletí roku před kurzarbeitem, letos by to bylo 33.423 korun. Zaměstnanec by musel pracovat aspoň den v týdnu a mohl by se zapojit i do vzdělávání či jiných aktivit, které by doporučil úřad práce. Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Doplatek za neodpracované hodiny by hradil ze třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Firma by posílala sociální odvody nejen z odměny za odpracovaný čas, ale i z podpory od státu. Kvůli kurzarbeitu by se lidem budoucí penze krátit neměla.
Odboráři a zaměstnavatelé s nastavením nesouhlasí a už oznámili, že se budou snažit o to, aby se upravilo při projednávání ve Sněmovně.
Zástupci vládních stran o podpoře novely jednali s komunisty. Ti mají hned několik požadavků. Náhrada by např. měla činit nejvýš 70 procent hrubé mzdy, firma by platila odvody z odměny za odpracovanou dobu, zpřesnit by se mělo poskytování peněz při insolvenci a exekucích, sdělil ČTK šéf strany Vojtěch Filip. Podle něj podpora KSČM bude záviset na schválených pozměňovacích návrzích.
Aby zákon začal platit, musí ho po vládě schválit Parlament a podepsat prezident. Na přijetí právní normy i případného vládního nařízení zbývá šest týdnů.
V Praze dne 21. září 2020
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK a Právního prostoru)