Sociální výbor Poslanecké sněmovny doporučil jiná pravidla kurzarbeitu než Maláčová.
Milí čtenáři, nová pravidla kurzarbeitu by měla PS schválit podle návrhu poslankyň Jany Pastuchové a Hany Aulické Jírovcové. Přijetí návrhu doporučil sociální výbor navzdory nesouhlasu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.
Ministryně Maláčová podpořila ministerskou úpravu podanou Romanem Sklenákem (ČSSD). Na postoji k ní se členové výboru neshodli. O podobě nových pravidel zkrácené práce by mohla Sněmovna hlasovat už za pár dnů.
Návrh Pastuchové a Aulické Jírovcové označila Maláčová za teoretický nástroj, který nebude podle názoru úřadu práce využitelný.
Ministryně kritizovala především skutečnost, že zaměstnavatel by nejprve musel mzdy vyplatit ze svého a státní subvenci na ně by dostal až následně.
„My si myslíme, že to je kámen úrazu,“ uvedla. Naopak Sklenákův návrh by podle Maláčové představoval funkční rychlou pomoc zaměstnavatelům.
Úbytek práce by se podle toho návrhu posuzoval za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance, jak to předpokládá úprava Pastuchové a Aulické Jírovcové.
Pastuchová zdůraznila, že za svým pozměňovacím návrhem stojí. Zajistí podle ní, že kurzarbeit bude jednoduchý a nedotkne se zaměstnanců.
Aulická Jírovcová poukazovala mj. na minimum administrativní zátěže a na to, že zaměstnanci budou dostávat peníze v obvyklém výplatním termínu. U Sklenákovy úpravy to podle ní není možné garantovat.
Pozměňovací návrh poslankyň ANO a KSČM podpořilo 13 z 21 přítomných členů výboru, dva byli proti a šest poslanců se hlasování zdrželo.
Ke Sklenákově úpravě výbor nepřijal doporučující, ale ani nedoporučující stanovisko. De praxe to znamená, že na plénu Sněmovny by se pro ni neměl najít dostatečný počet hlasů.
Návrh Pastuchové a Aulické Jírovcové předpokládá mj. příspěvek 60 procent až 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů rovněž do 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy. Podpora by mohla trvat až rok. Mzdu by nejdříve platil zaměstnavatel, stát by mu část finančních nákladů nahrazoval. Zavedení programu i parametry v legislativních mezích by určovala vláda. O podporu by zaměstnavatel žádal úřad práce, který by o jejím poskytnutí rozhodoval. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnikatelský subjekt platí občanům za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení nových pravidel už od loňského listopadu, nebyla na nich ale shoda. Nebudou platit ani od března, jak se o tom hovořilo později.
V Praze dne 7. února 2021
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím ČTK)