Problematika prokazování skutečného majitele právnické osoby z pohledu (nejen) daňového poradce
Vážení klienti, věnujte prosím i přes jeho rozsáhlost pozornost následujícímu pojednání. Týká se totiž špatného příkladu harmonizace směrnic EU do českého práva.
A. Soudobý legislativní stav: Vážení obchodní patrneři, přijetím legislativní novely zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVR“), provedenou zák. č. 368/2016 Sb., došlo s účinností od 1. ledna 2018 ke zřízení nové evidence údajů o skutečném majiteli právnických osob a svěřenských fondů (dále jen „Evidence“). Podnětem pro zavedení Evidence bylo přijetí tzv. čtvrté směrnice o AML (anti money laundering – opatření proti praní špinavých peněz). – zdroj: Novák, Adam; Tikal, František – https://www.epravo.cz/top/clanky/prokazovani-skutecneho-majitele-pravnicke-osoby-106885.html. Vedle toho také od letošního roku mají zadavatelé veřejných zakázek novou povinnost zjišťovat skutečné majitele svých dodavatelů (tedy fyzické osoby), jestliže jsou dodavatelé právnickými osobami (zdroj: https://www.pravniprostor.cz/clanky/spravni-pravo/jak-prokazat-skutecneho-majitele-pro-ucely-verejne-zakazky). Již z anotace článků vyplývá, že transpozice této směrnice do českého právního řádu v sobě nese některé, určité právní nejasnosti. Doc. Ronovská, k tomu konstatuje, že: Není bohužel úplně zřejmé, na jaký okruh právnických osob, svěřenských fondů a jim podobných uspořádání ta která zákonná úprava vlastně dopadá a proč. Zatímco ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, který laická veřejnost zná spíše pod termínem „Zákon proti praní špinavých peněz“ (dále jen „AML“) vymezuje obecně „skutečného majitele“, ZVR stanovuje okruh entit, které jsou povinny evidovat údaje o svých skutečných vlastnících odlišně (úžeji). Určení, kdo bude v konkrétním případě skutečným majitelem, nebude vždy jednoduché. Vždy bude třeba vyhodnotit nejen zákonnou úpravu a obsah zakladatelského právního jednání, ale i vlastní „realitu“ dané struktury (viz níže) – (zdroj: Ronovská, Kateřina – http://www.bulletin-advokacie.cz/evidence-skutecnych-majitelu-v-mlze?browser=mobi). V rámci české implementace pak bylo, nad rámec požadavků další (páté) směrnice o AML, zakotveno do daňového řádu (pozn. zákona č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) legislativní novelou, tj. zákonem č. 94/2018 Sb. i ustanovení o právu českých správců daně získávat od bank a dalších povinných subjektů (tj. advokátů, auditorů, daňových poradců, notářů či soudních exekutorů) podrobné informace o jejich klientech (zdroj: Válová, Irena – http://www.ceska-justice.cz/2018/09/predseda-unie-danovych-poplatniku-pouzivejme-zakon-terorismu-prani-penez-danovem-rizeni/). Správce daně má již sice přístup k informacím z evidence skutečných vlastníků právnických osob a z evidence svěřenských fondů, nicméně zmíněná novela č. 94/2018 Sb. navíc zavádí povinnost výše vyjmenovaných osob povinných podle AML zákona poskytnout správci daně informace získané při identifikaci a dalším poskytování služeb klientovi (zdroj: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/komentare-k-vybranym-publikovanym-predpisum-ve-sbirce-zakonu-cr-2018-111458.html#danrad-48). – Dále např. k povinnosti daňových poradců bod D.
B. Evidence: Je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích. Je zcela neveřejná. Nelze do ní tedy obecně nahlížet, ani v ní vyhledávat. Evidence je v současnosti specificky určena pro užití zákonem vymezenými osobami a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnostmi (orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický úřad, atp.). Je nutné zdůraznit, že evidence není veřejným rejstříkem v duchu ZVR. To mj. znamená, že se na ni neuplatní režim známý pro veřejné rejstříky. Neexistuje zde režim materiální publicity, právo podat návrh na zápis má pouze zapsaná osoba nebo svěřenský správce, nevede se rejstříkové řízení. Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku musí zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2019; Ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021 (zdroj: https://issm.justice.cz/).
C. Možné sankce: Nejsou přitom stanoveny přímé sankce za nesplnění povinnosti k zápisu. Právnické osobě tak v případě nezapsání údajů o jejím skutečném majiteli nehrozí ani pokuta, ani zrušení s likvidací. Nicméně nepřímé negativní důsledky spojené s nesplněním dané povinnosti mohou plynout z jiných právních předpisů (srov. např. § 15 AML „Neuskutečnění obchodu“, resp. ustanovení § 122 odst. 3 nebo 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZZVZ“ – „Vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“) – srov.: https://issm.justice.cz/podani-navrhu/info. – viz i níže bod D.
D. Povinnost (nejen) daňových poradců: V rámci prověřování klientů podle AML zákona musí nicméně povinný subjekt – např. banka, ale v určité míře i další subjekty včetně auditorů, daňových poradců, advokátů, notářů či soudních exekutorů – nejen ověřovat identitu klientů, ale provádět i další kontrolní úkony jako zjišťování skutečného majitele právnické osoby, zjišťování původu finančních prostředků, a především zjišťování informací o účelu obchodů a průběžné sledování klientových obchodních vztahů. Ke všem informacím a dokumentům, které takto banky a další povinné subjekty dle AML získají, zřizuje nově daňový řád správcům daně přístup (zdroj: Válová, Irena – http://www.ceska-justice.cz/2018/09/predseda-unie-danovych-poplatniku-pouzivejme-zakon-terorismu-prani-penez-danovem-rizeni/). Např. u daňových poradců předmětná novela zákona stanovuje, že údaje může vyžádat pouze ústřední kontaktní orgán (Generální finanční ředitelství), a to jen za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. Povinnost mlčenlivosti a ochrana soukromí klientů tak je v případě např. daňových poradců či advokátů zachovaná (zdroj: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/komentare-k-vybranym-publikovanym-predpisum-ve-sbirce-zakonu-cr-2018-111458.html#danrad-48).
E. Kdo se do evidence zapisuje: Povinnost nechat požadované údaje zapsat vznikla pouze entitám vyjmenovaným v ustanovení § 118b odst. 1 ZVR, tj. osobám zapisovaným do veřejných rejstříků podle ZVR a svěřenským fondům. Jiné právnické osoby (např. církve a politické strany) se do této evidence nezapisují. Povinnost zápisu mají jen právnické osoby zapisované do 6 veřejných rejstříků (obchodního, nadačního, SVJ, spolků, ústavů a obecně prospěšných společností).
F. Definice skutečného majitele právnické osoby: Obsahuje ustanovení § 4 odst. 4 AML. Jedná se tak o osobu, která:
I. Sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 % – disponováním s hlasovacími právy se přitom rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popř. možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou,
II. sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v předchozím bodě,
III. má být příjemcem alespoň 25 % zisku obchodní korporace, nebo
IV. je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel znám nebo nelze-li jej podle předchozích bodů určit (zdroj: Novák, Adam; Tikal, František – https://www.epravo.cz/top/clanky/prokazovani-skutecneho-majitele-pravnicke-osoby-106885.html).
V případě právnických osob veřejnoprávní povahy, tj.: Ústavů, nadací a nadačních fondů, svěřenských fondů, zahraničních svěřenských fondů, ale i v případě dalších právnických osob soukromoprávní povahy, jako jsou: Spolky, obecně prospěšné společnosti nebo společenství vlastníků jednotek, co se týká podrobnějších informací, odkazujeme na webové stránky: https://issm.justice.cz/obecne-informace.
G. Osvobození od poplatkové povinnosti do 31.12.2018! Právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku bude od soudního poplatku osvobozena, jestliže návrh na zápis údajů do Evidence podá do 31.prosince 2018. Ostatní právnické osoby budou od soudního poplatku osvobozeny i po uplynutí tohoto termínu.
H. Co se zapisuje do evidence:
a) Jméno a adresa místa pobytu, popř. také bydliště, pakliže se liší od adresy místa pobytu,
b) datum narození a rodné číslo, pakliže mu bylo přiděleno,
c) státní příslušnost a
d) údaje o:
I. Podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě,
II. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo
III. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.
I. Inteligentní formulář: Návrh na zápis údajů bude možné učinit pouze na speciálním formuláři vytvořeném Ministerstvem spravedlnosti. Inteligentní formulář naleznete zde: https://issm.justice.cz/podani-navrhu/formular.
J. Jakými doklady se budou skuteční vlastníci prokazovat: Pouze jako určité vodítko může „posloužit“ ustanovení § 104 odst 2 ZZVZ, které bylo účinné do 31.12.2017! V předmětném ustanovení se hovořilo: O výpisu z obchodního rejstříku, popř. jiné podobné evidence, seznamu akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovách. Podle našeho mínění by jako podklad pro prokázání skutečného majitele mohlo sloužit rovněž: Rozhodnutí valné hromady o schválení účetní závěrky a o naložení s hospodářským výsledkem, zpráva o vztazích, rozhodnutí o odvolání či jmenování členů statutárního nebo kontrolního orgánu či jiná podstatná rozhodnutí valné hromady obchodní korporace. Metodika Ministerstva spravedlnosti ČR k evidenci skutečných majitelů pak člení listinné podklady na listiny dokládající:
I. Totožnost skutečných majitelů, jejichž totožnost nelze ověřit z tuzemského registru obyvatel, v takovém případě bude podle výše uvedené metodiky nutné doložit výpis z registru obyvatel nebo odpovídající doklad státu, jehož je skutečný majitel občanem (občanský průkaz, cestovní pas).
II. Postavení fyzické osoby jako skutečného majitele – zde metodika demonstrativně (nikoliv taxativně) vyjmenovává: Zakladatelské právní jednání, seznam akcionářů, dohodu akcionářů, prohlášení skutečného majitele či prohlášení dané právnické osoby. Zmíněná metodika taktéž zmiňuje, že by mělo postačit odkázat na listiny založené ve sbírce listin.
V aplikační praxi bude samozřejmě záležet na rejstříkovém soudu, co uzná jako dokument skutečného majitele. Jestliže by rejstříkový soud vyhodnotil podklady k prokázání skutečného majitele jako nedostatečné, přísluší mu samozřejmě právo vyzvat právnickou osobu, aby vytčené nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila (zdroj: Novák, Adam; Tikal, František – https://www.epravo.cz/top/clanky/prokazovani-skutecneho-majitele-pravnicke-osoby-106885.html).
V Praze dne 2. prosince 2018
Mgr. Petr Jezdinský, právník