Problematika pracovního práva – část I.

1. 6. 2017

Úvod do problematiky pracovního práva – typy pracovně-právních kontraktů

Vážení čtenáři a klienti (stávající či budoucí), v následujících aktualitách vás postupně seznámíme s problematikou českého pracovního práva.

V tomto článku se věnujeme typům pracovních poměrů. V následující aktualitě budeme pro změnu zase hovořit o vzniku pracovního poměru.

Především je třeba si uvědomit, že soudobá právní úprava „pracovního vztahu“ mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může mít různé podoby. Každá má samozřejmě své výhody i nevýhody, pozitiva či negativa. Ani jedno řešení přitom není pro zaměstnavatele bohužel za všech okolností perfektní.

Z hlediska Zákoníku práce (dále jen „ZP“) je v podmínkách České republiky zaměstnání možné na základě:

Pracovní smlouvy. Zaměstnavatel je pak povinen přispívat zaměstnanci na zdravotní a sociální pojištění v souhrnu 34% (9+25%) z hrubé mzdy. Minimální hrubá mzda je z nařízení vlády zvýšena od letošního 1. 1. 2017 ze současných 9.900,- Kč na 11.000,- Kč. Minimální mzdové náklady se tedy zvednou z 13.266,- Kč (minimální mzda 9.900,- + 34% příspěvek zaměstnavatele) na 14.740,- Kč (11.000,- + 34%). Zaměstnanec má dále mimo jiné nárok na dovolenou v minimálním rozsahu 20dnů/rok. „Vedle toho“ je nutné brát v potaz a na zřetel zvýšenou právní ochranu, kterou typicky v podmínkách českého pracovního práva zaměstnancům poskytuje ZP. Jde o způsoby a lhůty u ukončení pracovního poměru, odstupné, náhradu za pracovní neschopnost z důvodu nemoci za prvních 14 dní atd.

Dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). Jedná se o formu pracovního poměru, která je vhodná k uzavření částečného pracovního úvazku, brigády, přivýdělku (avšak nesmí v průměru překročit více jak 20 hod. týdně). DPČ s výjimkou zaměstnání malého rozsahu (do 2.500,- Kč/měsíčně) zakládá účast na sociálním a zdravotním pojištění s přispěním zaměstnavatele, jako je tomu u pracovní smlouvy. Obdobně se tak na ni vztahuje i nařízení o minimální mzdě. Pokud zaměstnanec nepobírá minimální mzdu (a tedy neodvádí minimální výši zdravotního pojištění), nebo není za něho plátcem stát (důchodci, studenti, ženy na mateřské a rodičovské dovolené), musí zaměstnavatel odvést minimální zdravotní pojištění. DPČ je možné jednostranně ukončit s výpovědní lhůtou 15-ti dnů.

Dohody o provedení práce. Z hlediska finančních nákladů představují nejvýhodnější variantu. Jestliže nejsou překročeny limity o maximální měsíční výši odměny (10.000,- Kč) a ročním počtu odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele (300 hod./ročně), nezakládají účast na zdravotním a sociálním pojištění.

Výkon funkce jednatele. Odměna jednatele je z hlediska daně z příjmu považována za příjem ze závislé činnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen „ZDP“. Z hlediska účasti na sociálním pojištění je rozhodující překročení částky 2.500,- Kč. Pokud je odměna menší, účast na důchodovém pojištění nevzniká. Zdravotní pojištění se musí odvádět vždy, a to bez ohledu na výši odměny.

Zaměstnání malého rozsahu. Účast na sociálním a zdravotním pojištění vzniká až při překročení částky 2.500,- Kč

V Praze dne 1. 6. 2017

Petr Smékal, majitel a ředitel  A.H.S. – ekonomický servis, s.r.o.

Mgr. Petr Jezdinský, právník