Při kurzarbeitu by mohl část mzdy vyplácet stát přímo zaměstnancům.
Vážení čtenáři, při zkrácení pracovní doby kvůli krizi by část ušlé mzdy mohl stát vyplácet přímo zaměstnancům. Na zásadách kurzarbeitu je shoda odborů, zaměstnavatelů a ministerstva práce a sociálních věcí.
Žurnalistům tuto informaci po jednání tripartity sdělili šéfové Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Kurzarbeit znamená zkrácení práce. Zaměstnavatelé v potížích nepropouštějí, ale zkracují pracovní dobu. Stát za určitých podmínek doplácí finanční výdělky. „V Německu zasanují mzdy zaměstnanců na hodnotu 90 až 95 procent. Pomáhá to národní ekonomice. Lidé v karanténě dostávají u nás 60 procent (ze základu příjmu). Když se jim zredukuje příjem, nebudou kupovat věci dlouhodobé spotřeby,“ uvedl Středula. Dodal, že pokles kupní síly dopadá na národní hospodářství, výrobci a živnostníci omezují produkci a služby, zvyšuje se nezaměstnanost. Zástupci zaměstnavatelů, odborů a ministerstva práce a sociálních věcí o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu, který by se dal v krizi využít a pomohl pracovní místa zachovat, nyní jednají. Zatím se podle Wiesnera uskutečnila tři jednání pracovních týmů. „Potřebujeme, aby se dlouhodobý program vytvořil. Věřím, že se na modelu shodneme,“ konstatoval Wiesner. Podle něj se názory zaměstnavatelů, odborů a resortu sbližují. „Na tom jsme se dohodli, aby kurzarbeit vznikl a byl funkční. (…) Zatím to vypadá tak, že by příspěvek dostával zaměstnanec,“ poznamenal Wiesner.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj již dříve řekl, že v české legislativě sice kurzarbeit už je, ale není příliš funkční. Svaz navrhoval dva modely. Podle prvního návrhu by se vyplácel příspěvek na náhradu mzdy firmám jako nyní v dočasném programu Antivirus. Ve druhé verzi by zaměstnavatel platil občanům pouze za odvedenou práci ve zkrácené pracovní době. Zbytek by poskytoval stát jako podporu v částečné nezaměstnanosti jako podíl z čisté mzdy za dobu, která se neodpracovala.
V Německu dostává pracovník vyrovnávací příspěvek od úřadu práce přímo. Pobírá ho za hodiny, kdy pro něj firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu alespoň desetina lidí. Finanční prostředky se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti.
Podle saských odborů to představuje 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Pokud je kvůli koronaviru práce méně minimálně o polovinu, příspěvek se po čtvrt roce zvedá na 77 procent čistého výdělku pro lidi s dětmi a na 70 procent u ostatních. Po dalších třech měsících se pak začíná vyplácet 87 či 80 procent, nejdéle ale do konce letoška. Některé kolektivní smlouvy stanovují navýšení příspěvku až na sto procent, uvedly saské odbory.
„Naše představa se blíží německému modelu. Zaměstnanci by při snížení pracovní doby doplatil částku úřad práce,“ uzavřel Středula. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) již dřív řekla, že by vládě chtěla návrh zákona s úpravou pravidel kurzarbeitu předložit za pár měsíců.
V Praze dne 7. června 2020
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webu ČTK a Právního prostoru)