Od května se změnil zákon ve prospěch zaměstnanců při nevyplacení mzdy.
Milí čtenáři, zaměstnanec, jehož zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti, může dostat náhradou od státu až 170 277 Kč.
1. Úvod: Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce (Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele č. 118/2000 Sb.). Max. míra pomoci zaměstnancům byla na základě každoroční pravidelné valorizace od 1. května 2022 zvýšena. Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil pouze částečně), musí být ovšem splněna ještě druhá základní podmínka, a to, že na zaměstnavatele (proti zaměstnavateli) byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.
2. Mzdové nároky: Ty může u úřadu práce uplatnit každý zaměstnanec, jenž má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), resp. dohodu o provedení práce (DPP), na základě kterých mu vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém by podán návrh na prohlášení konkursu, mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem (tzv. rozhodné období). To se vztahuje i na zaměstnance, kteří pracovněprávní vztah ukončili v době šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu a u zaměstnavatele již nepracují, jestliže nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období. Je-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 1.7.2022, počítá se doba 6 měsíců zpětně a začíná 1.1.2022. Prokáže-li se, že v tomto období zaměstnavatel neuspokojoval mzdové nároky svých zaměstnanců (např. vůbec nebo jen částečně), jsou splněny podmínky pro uspokojení nároků zaměstnanců podle zákona č. 118/2000 Sb.
3. Která pobočka úřadu práce je místně příslušná?
O nároku na peněžitou pomoc rozhoduje Úřad práce ČR prostřednictvím krajské pobočky, v jejímž obvodu má:
-
sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou;
-
místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo;
-
bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.
4. Co uvést do žádosti o peníze? Žádost se podává písemně. Zaměstnanec uvede zejména:
-
jméno a příjmení,
-
rodné číslo nebo datum narození,
-
adresu svého bydliště.
-
název nebo jméno zaměstnavatele, jeho sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště,
-
specifikaci výše uplatňovaných mzdových nároků (tj. kolik peněz zaměstnanec požaduje),
-
údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů (z pomoci se totiž srážejí odvody podobně jako ze mzdy či platu, proto je potřeba uvést i zdravotní pojišťovnu, u níž je zaměstnanec pojištěn),
-
účet u peněžního ústavu, na který chce dostat peníze,
-
součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků, tedy kolik mu zaměstnavatel dluží.
Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.
5. Na co má zaměstnanec nárok? Právní předpis vychází z praxe, kdy výplaty mzdy jsou zaměstnavatelem poskytovány nepravidelných intervalech, v některých měsících buď vůbec, jindy pouze částečně apod. Jestliže např. návrh na konkurs byl podán 2. května a zaměstnavatel nevyplatil mzdu za leden a únor, může je zaměstnanec uplatnit, neboť mu mzda nebyla vyplacena v rozhodném období, tj. v posledních 3 měsících před vyhlášením moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém, byl podán insolvenční návrh. Je ovšem stanoven limit, nejvýše jeden a půlnásobek průměrné mzdy platné v národním hospodářství v době podání návrhu na konkurs. Maximální limit se týká nejen částek, které budou vypláceny jednorázově za měsíční období, nýbrž i částek, které budou rozděleny do delšího, např. několikaměsíčního období, např. částka ve výši minimální mzdy a následující doplatek. Celková výše mzdových nároků za jeden měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Průměrná měsíční mzda (rozhodná částka) je pro období od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 pro tyto účely 37 839 Kč. Tato částka byla publikována ve Sbírce zákonů dne 26. dubna 2022 jako sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104. Jeden a půlnásobek této mzdy je 56 758 Kč. Maximální částka za období 3 měsíců, kterou může zaměstnanec dostat od úřadu práce od 1. května 2022, je 170 275 Kč. Ať už jsou příčiny platební neschopnosti jakékoliv, skutečností zůstává, že tento postup zaměstnavatelů přivádí většinu zaměstnanců do svízelných sociálních situací. Postup podle zákona č. 118/2000 Sb. jim napomůže finanční problémy částečně odstranit.
Odborné zdroje:
https://www.mesec.cz/clanky/pomoc-zamestnancum-pri-insolvenci-zamestnavatele-byla-znovu-zvysena/;
https://www.uradprace.cz/ochrana-zamestnancu.
V Praze dne 27. června 2022
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím výše uvedených pramenů)