Mzdy v České republice rostou v komparaci se sousedními státy nejrychleji.
Vážení a milí čtenáři, za poslední dekádu vzrostly mzdy v ČR o 51 procent, což je v porovnání se sousedními státy nejvíce.
Mzdy v tuzemsku rostou skoro dvakrát rychleji než v Německu nebo na Slovensku. Toto zjištění vyplývá z analýzy brokerské společnosti Purple Trading. Z pohledu růstu mezd jsou na tom nejhůře země platící eurem.
Nejpomalejší růst mezd je v Německu, kde to bylo za posledních deset let o 26,5 pct, což je téměř dvakrát méně než v ČR. Následuje Slovensko s růstem o 27,1 procenta, kde tempo výrazně zpomalilo v roce 2008 právě s nástupem eura, a Polsko s 34 procenty. Rakousku vzrostly mzdy od roku 2010 o 36,9 procenta.
Nominálně se ale Česká republika nachází hluboko pod Německem, kde hrubá měsíční mzda dosahuje 106.436 korun, což je o 193 procent více než v ČR. Následují Rakousko s průměrnou mzdou 100.321 korun a Česká republika s 34.271 Kč. V Polsku je měsíční mzda 29.591 korun a na Slovensku 27.025 korun, tedy o 13,7 procenta, resp. 21,1 procenta méně než v ČR.
Pod silným růstem mezd se vedle napjatého trhu práce podle analýzy podepsala inflace, která v České republice dosahuje nejvyšších úrovní ve střední Evropě, aktuálně 2,9 procenta. V Německu je naopak růst cen velmi pomalý a uprostřed pandemie čelí největší evropská ekonomika dokonce deflaci 0,2 procenta. Právě inflace může napovědět, kam se budou mzdy ubírat. Za posledních několik let jsme se měli velmi dobře, nicméně produktivita práce někdy nekopírovala mohutný růst mezd. V důsledku restriktivních opatření lze očekávat v příštím roce spíše stagnaci růstu mezd, a to nejen v České republice, nýbrž také v ostatních evropských národních ekonomikách. Průměrná mzda v letošním roce i příštím roce po zohlednění inflace podle odhadů ministerstva financí klesne. Letos by měla průměrná hrubá mzda dosáhnout 34.682 korun a příští rok 35.006 korun. Reálný pokles by tak měl být letos o 1,6 procenta a příští rok o 0,9 procenta. Nominálně by měla průměrná mzda letos i příští rok mírně růst. Toto zjištění vyplývá z aktuální zářijové prognózy zveřejněné ministerstvem financí. Vyjma negativního dopadu ekonomické recese se do vývoje průměrné mzdy promítá struktura propouštěných zaměstnanců. Odchod hůře placených a méně kvalifikovaných pracovníků, k němuž v současné době nejspíše dochází ve zvýšené míře, pokles průměrné mzdy tlumí. Podle něj by navíc nominální růst mzdy mělo podpořit i navýšení platů ve veřejné sféře. V letech 2022 a 2023 by se podle výhledu ministerstva měla průměrná mzda vrátit k růstu i v reálním vyjádření. V roce 2023 by se tak průměrná mzda měla přiblížit podle odhadů hranici 37.000 korun.
„Ministerstvo financi je ve své poslední prognóze ohledně růstu průměrných mezd mírně pesimističtější než poslední prognóza České národní banky či průměrný odhad analytiků. Nicméně trend většiny prognóz je obdobný, růst reálných mezd posledních let se v letošním a příštím roce zastaví. Jednak díky zpomalení růstu nominálních mezd z titulu příchodu koronavirové krize, jednak díky zrychlení inflace, která letos v průměru překoná tři procenta,“ konstatoval hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal ale, že vzhledem k nejisté epidemiologické situaci jsou letošní odhady velmi nejisté, což platí i o dynamice mezd. Ve druhém čtvrtletí průměrná mzda v ČR meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34.271 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 160 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta.
V Praze dne 24. listopadu 2020
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK a MF)