Minimální mzda od ledna vzroste na 15.200 Kč.
Vážení klienti, podle MPSV je cílem navýšení posílení kupní síly lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci.
„Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje např. základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti,“ podotklo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky. Podle zaměstnavatelů zvýšení minimální mzdy přispěje ke zvýšení cen v ekonomice. Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu. Výše minimální mzdy, která bude od počátku nového roku činit 15 200 Kč, ovlivní celou řadu navázaných odvodů nebo naopak příspěvků, resp. daňových odpočtů. Její zvýšení tedy ovlivňuje nejen odměnu zaměstnanců pracujících přímo za minimální mzdu, ale má také logicky dopady na daňové a další finanční povinnosti. Výše minimální mzdy se tak promítne (především) do daní a odvodů nejen zaměstnanců, kteří přímo za minimální mzdu pracují, ale i rodičů s dětmi, důchodců, nebo také lidí hlášených na úřadu práce. Minimální mzda ovlivňuje sociální i zdravotní odvody nejen placené zaměstnancem, nýbrž i zaměstnavatelem, tedy vlastně náklady na zaměstnance s minimální mzdou. Ovlivní tak výši jejich čisté mzdy.
Odvíjí se od ní zejména:
A. výše zaručené mzdy,
B. školkovné,
C. zálohy na zdravotní pojištění,
D. limit pro zdanění důchodů,
E. výše přivýdělku pro zaregistrované na úřadu práce,
F. daňové odpočty na děti.
Spolu se změnou minimální mzdy se zvyšují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací, jak jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce do osmi skupin. V první skupině činí nově nejnižší zaručená mzda právě 15 200 korun, dále např. ve třetí skupině, kam patří číšník, holič a kadeřník atd., je zaručená mzda 18 500 korun a v páté skupině, kam patří např. řidič autobusu či záchranář, je 22 600 korun. V nejvyšší osmé skupině bude nově zaručená mzda 30 400 korun. Uvedené hodnoty minimální a zaručené mzdy jsou závazné při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Při jiné délce týdenní pracovní doby, než je 40 hodin, se sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zvyšují či snižují.
Sleva na dani za umístění dítěte (takzvané školkovné) může dosáhnout za rok 2021 maximálně 15 200 korun. Nárok na výplatu daňového bonusu na dítě vzniká po dosažení příjmů na úrovni šestinásobku minimální mzdy. Za rok 2020 to je 87 600 korun, měsíčně poměrná část příjmů od zaměstnavatele ve výši 7 300 korun, ale pro rok 2021 je to roční částka ve výši 91 200 korun, měsíčně od zaměstnavatele 7 600 korun. Rozhodné jsou pouze příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti.
Dále dochází ke změně u zdravotního pojištění. Osoby bez zdanitelných příjmů (např. studenti nad 26 let) hradí od 1. ledna 2021 pojistné na zdravotní pojištění měsíčně ve výši 2 052 korun.
Výše min. mzdy se přitom týká nejen platu zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, ale i na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohody o provedení práce (DPP), pracovního poměru na dobu určitou i neurčitou a nezáleží na tom, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší pracovní poměr. U každého zaměstnání i při jejich souběhu má zaměstnanec právní nárok na mzdu v minimální výši, případně zkrácenou přiměřeně k délce pracovního úvazku.
V Praze dne 31. prosince 2020
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webů ČTK a Kurzy.cz)