Jak na daně absolventů, kteří po absolvování studia, začnou hned podnikat?

22. 9. 2019

Jak na daně absolventů, kteří po absolvování studia, začnou hned podnikat?

1. Úvod: Vážení čtenáři, po úspěšném absolutoriu střední školy nebo univerzity se řada absolventů rozhodne nenastoupit do pracovního poměru, ale chtějí se vydat vlastní cestou a začnou podnikat.

Jak to v takovém případě mají s placením daně z příjmů a povinným pojistným? Po „Legislativní smršti“ se budeme tedy opět věnovat „Praktickým věcem“, resp. tématu. Navíc řada studentů právě univerzit na podzim úspěšně ukončovala své studium vykonáním státních závěrečných zkoušek.

2. Zálohy na sociální a zdravotní pojištění: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění je nutné platit od prvního měsíce, přičemž v roce zahájení hlavní samostatné výdělečné činnosti se platí minimální měsíční zálohy. V letošním roce činí min. měsíční záloha na zdravotní pojištění 2 208 korun a je splatná do 8. dne následujícího měsíce, minimální měsíční záloha na sociální pojištění pak činí 2 388 korun a je splatná do konce aktuálního měsíce.

3. Daňové aspekty: I když je samostatná výdělečná činnost zahájena v průběhu roku 2019, tak je nutné za letošek vyplnit daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy o příjmech a výdajích za rok 2019. Daňový základ je možné stanovit s uplatněním výdajového paušálu nebo spočítat z daňové evidence či z účetnictví. Při uplatnění výdajového paušálu je třeba počítat se skutečností, že žádné další výdaje nad rámec paušálu nelze uplatnit. Sazba výdajového paušálu se liší v závislosti na vykonávané činnosti a může činit 40 procent, 60 procent nebo 80 procent. Vypočtený daňový základ ovlivňuje nejenom výši daně z příjmů fyzických osob, ale i sociálního a zdravotního pojištění.

4. Sleva na studenta v daňovém přiznání: V daňovém přiznání za letošní rok se uplatní vždy základní daňová sleva na poplatníka ve výši 24 840 korun, a to bez ohledu na skutečnost, kolik měsíců byla samostatná výdělečná činnost vykonávána. Absolventi taktéž uplatní v poměrné částce i slevu na studenta za první část roku 2019, a to za každý měsíc studia v částce 335 korun. Jestliže se samostatná výdělečná činnost vykonává pouze po část roku, tak nemusí vzniknout z důvodu nižšího zisku a uplatnění daňových slev povinnost platit daň z příjmu.

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se však povinné sociální a zdravotní pojištění platí vždy alespoň v minimální částce, a nelze tedy obdržet zpět zaplacené minimální měsíční zálohy po odevzdaných přehledech o příjmech a výdajích

5. Není tedy nakonec nejvýhodnější, aby student začal podnikat již během studia např. na vysoké škole? Z daňového hlediska je nejvýhodnější začít s podnikáním právě už během studia. V takovém případě se totiž jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která je legislativou zvýhodněna. Při výpočtu povinného pojistného nemusí být dodržen min. vyměřovací základ. Sociální pojištění i zdravotní pojištění se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, to jest poloviny daňového základu, přičemž sociální pojištění se vůbec neplatí, když je příjem ponížený o výdaje nižší než zákonný limit.

 

V Praze dne 22. září 2019

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Novinky.cz)