Finanční správa podle významného verdiktu Nejvyššího správního soudu nezákonně protahovala délku kontrol.
Vážení čtenáři a klienti, Nejvyšší správní soud v Brně (dále jen „NSS“) rozhodl, že finanční správa nelegálně překračovala délku daňových kontrol, která by za běžných okolností u jednoho ztrátového roku neměla přesáhnout tři roky.
Toto zjištění vyplývá z rozhodnutí soudu uveřejněného na webových stránkách 8 Afs 58/2019-48. V aplikační praxi přitom nebylo výjimkou, že správce daně prověřoval i deset a více let staré daňové povinnosti podnikatelů, sdělila poradenská společnost BDO, která soud iniciovala. Podle expertů na daňovou problematiku je rozsudek přelomový.
Finanční správa následně sdělila, že rozsudek analyzuje a závěry z verdiktu NSS se po analýze metodicky promítnou do postupů správy. V tomto kontextu se podle Lidových novin nechala slyšet i ministryně financí Alena Schillerová.
NSS se zabýval délkou lhůty pro stanovení daně v případě, že daňový subjekt vykáže opakovaně daňovou ztrátu. Z hlediska Finanční správy i daňových subjektů se jedná o zásadní otázku, jelikož v návaznosti na tuto lhůtu lze provádět daňovou kontrolu a stanovit daň.
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů lze vzniklou daňovou ztrátu uplatnit v průběhu následujících pěti zdaňovacích období jako položku odčitatelnou od základu daně. V takovém případě začíná tříletá lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období běžet až po uplynutí posledního pátého zdaňovacího období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu uplatnit. Spornou otázkou však bylo, jaký vliv na tuto lhůtu bude mít, pokud daňovému subjektu v průběhu oněch pěti let vznikne další daňová ztráta.
Konkrétně v posuzované věci daňový subjekt vykázal daňovou ztrátu v letech 2008 a 2009. Finanční správa zastávala názor, že dojde k tzv. řetězení ztrát a vznik další daňové ztráty prodlouží lhůtu pro stanovení daně i pro předchozí rok 2008. Pokud by daňový subjekt vykázal opakovaně, byť jen jednou za pět let, daňovou ztrátu, prodloužila by se lhůta pro stanovení daně a také pro provádění daňových kontrol i pro pět zdaňovacích období, které danému roku předcházely. Takový postup by podle soudců NSS nerespektoval smysl zákona.
„Pokud by NSS přijal uvedený výklad zastávaný finanční správou, umožnil by jí provádět daňové kontroly hypoteticky až do nekonečna, protože by se lhůta neustále prodlužovala. Takový postup by nepřiměřeně zasahoval do právní jistoty daňových subjektů,“ zdůraznil v odůvodnění rozsudku předseda senátu NSS Milan Podhrázký.
„Soud uznal, že Finanční správa nepřiměřeně zasahuje do právní jistoty firmy. Odmítl tak pravidla, podle kterých docházelo k řetězení daňových ztrát a prodlužování lhůty pro stanovení daně, která by neustálým řetězením nemusela nikdy zaniknout. Tento soudní případ bude v ČR sloužit jako precedens, protože zcela mění zažité zvyklosti a vztahy mezi privátním sektorem a úředníky v daňové oblasti,“ uvedl advokát spolupracující s BDO Jiří Šmatlák.
I podle partnera v poradenské společnosti Apogeo Jiřího Žežulky je rozsudek přelomový, poněvadž soud jednoznačně odmítl právní praxi některých finančních úřadů, které řetězením ztrát protahovaly lhůtu pro vyměření daně u právnických osob, které v několika letech po sobě vykazovaly daňové ztráty. „Očekávám, že Finanční správa bude muset revidovat svůj dosud platný výklad ke lhůtám pro stanovení daně. Dá se očekávat, že na základě uvedeného rozsudku budou některé kontroly zastaveny z důvodu zániku práva správce daně daň vyměřit,“ konstatoval Žežulka, který byl v minulosti také šéfem Finanční správy. „Na základě rozsudku se konečně není nutné obávat provádění daňových kontrol v řádu pět a více let s odkazem na princip tzv. řetězení ztrát. Správce daně je po rozhodnutí soudu limitován standardní délkou maximálně tři roky,“ uzavřel a shrnul odborník na daňový proces v BDO Vít Křivánek.
V Praze dne 26. května 2020
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webů: Advokátní deník, Česká justice, ČTK a Seznamzprávy.cz a článku Miroslava Petra v Lidových novinách-příloze Ekonomika)