Automobil v podnikání část 5.
1. Úvod: Vážení klienti, v dnešním pojednání dokončíme náš miniseriál o automobilech v podnikání, jenž jsme začali psát v roce 2018, a který jsme přerušili kvůli „Legislativní smršti“ v letošním roce.
V dnešní aktualitě se budeme „Pro změnu“ zaobírat motorovým vozidlem v jednočlenné společnosti s ručením omezeným, které v současné době (resp. od 1. 1. 2014) vznikají jako „Houby po dešti“.
2. Automobil v jednočlenné společnosti s ručením omezeným: I jednočlenná s. r. o. může mít ve svém obchodním majetku samozřejmě auto jako jakákoli jiná obchodní korporace; s. r. o. pak uplatňuje běžné výdaje na provoz automobilu (pohonné hmoty, opravy, pojištění apod.), vozidlo odepisuje do daňových výdajů, a pokud je plátcem DPH, má nárok i na odpočet této daně. To vše platí za předpokladu, že je automobil využit plně pro podnikatelské účely. Jestliže jej jednatel, jemuž zároveň společnost 100% patří, využívá i pro své privátní účely, platí zde stejná podmínka jako u použití služebního auta pro soukromé účely zaměstnanců. Společnost tedy musí dodanit 1 % z pořizovací ceny vozidla do příjmů jednatele (současně odvést i zdravotní a sociální pojištění) a vyloučit náklady na soukromé kilometry z daňových nákladů s. r. o., popř. předepsat tyto náklady k úhradě jednateli.
3. Problematika jednatele a více aut: Pakliže jednočlenná s. r. o. nezaměstnává jiného zaměstnance než osobu jednatele/společníka, je otázka, zda může mít v majetku automobilů více. Odpověď samozřejmě záleží na konkrétní situaci dané s. r. o. Vždy je nutné vycházet ze skutečnosti, že řidičem tohoto automobilu (pokud není pronajímán někomu dalšímu) může být v tomto případě fakticky jen jediná fyzická osoba, a ta zřejmě nemůže jezdit současně několika automobily. Nicméně si lze představit situaci, že osobní auto bude používáno pro pracovní cesty na obchodní schůzky, úřady apod. a druhé (např. dodávka) pro přepravu materiálu či zboží. Samozřejmě nic nebrání situaci, aby byly v jednočlenné s. r. o. bez zaměstnanců i dva osobní automobily. Ovšem bude mnohdy komplikované prokázat, že oba slouží výhradně pro podnikatelské účely, a ani jeden není zároveň využíván pro účely soukromé (a z toho titulu není jednateli ke mzdě „Přidaňováno“ 1 procento z pořizovací ceny automobilu). Zvláště složité pak bude prokazování např. v momentě, když je např. jeden z automobilů ve sportovní verzi, auta jsou parkována v bydlišti jednatele/společníka, do výdajů s. r. o. se dávají nosiče na lyže atd.
I v jednočlenné s. r. o. je možné použít soukromé vozidlo jednatele pro účely pracovních cest. Daňovými výdaji jsou cestovní náhrady, jako by byly počítány řadovým zaměstnancům, tj. tedy základní náhrada za ujetý kilometr a náhrady spotřebovaných pohonných hmot. Pochopitelně pak není možné hradit výdaje na automobil ze zdrojů s. r. o. (např. při použití platební karty, která bude navázána na bankovní účet této s. r. o.). Zvlášť společníci, kteří dříve podnikali jako OSVČ a následně založili jednočlennou s. r. o., musí členit výdaje pečlivěji, než byli doposud zvyklí. Což platí právě u využití soukromého vozidla pro pracovní cesty s. r. o. Veškeré finanční výdaje na vozidlo včetně pohonných hmot si v takovém případě hradí fyzická osoba sama a vůči společnosti uplatňuje cestovní náhrady, které by výdaje při pracovních cestách měly vynahradit. A až takto spočítané cestovní náhrady jsou daňově uznatelnými náklady pro s. r. o. Jestliže by si jednatel/společník stanovil cestovní náhrady nad právním předpisem stanovenou hranici, budou sice výdaje daňově uznatelnými pro s. r. o., ale u fyzické osoby je třeba rozdíl mezi vyplacenými náhradami a náhradami ze zákona zdanit jako příjem ze zaměstnání (tedy i s odvodem zdravotního a sociálního pojištění).
4. Vyúčtování pracovních cest: Další otázka je problematika vyúčtování pracovních cest v jednočlenné s. r. o., když tyto pracovní cesty provádí výhradně jednatel a 100% společník v jedné osobě. Pro zaměstnance totiž platí, že mají pracovní cesty vyúčtovat a předložit příslušné doklady do deseti pracovních dnů po skončení této cesty. Jednatelé se řídit zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů, z něhož povinnost vyúčtování vychází, nemusí, poněvadž mají obvykle uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. I tak je ale vhodné vyúčtování činit pravidelně a také si cestovní náhrady proplácet průběžně. Velmi často se lze setkat se situací, kdy si jednatel v průběhu roku vybíral částky bez jakýchkoli dokladů a na konci roku tyto výběry „Doháněl“ vyúčtováním cestovních náhrad. Přitom je velmi nepravděpodobné, že by v průběhu roku věděl přesně, kolik si má v daném měsíci vybrat, aniž by zároveň nezpracoval alespoň nějaké vyúčtování pracovních cest. Avšak tento roční způsob vyúčtování způsobí zájem ze strany finančního úřadu (obzvlášť, když se výdaje na pracovní cesty velmi přibližují součtu ročních výběrů jednatelů, kteří je nijak v průběhu roku nepodložili žádnými doklady). Proto doporučujeme zvážit minimálně měsíční vyúčtování. Alespoň tak bude mít s. r. o. přehled o svých skutečných nákladech.
Samozřejmě i u jednočlenné s. r. o. platí povinnost hradit silniční daň za automobily zapojené do podnikání. U motorových vozidel v obchodním majetku se hradí roční sazba daně podle právní normy. U automobilů soukromých, u kterých jsou uplatňovány cestovní náhrady, se uplatní buď denní sazba daně (25 Kč za ujetý kilometr), nebo roční sazba daně v měsíci použití takového auta. I to je další důvod, proč by měly být cestovní náhrady jednatele/společníka v jednočlenné s. r. o. vyúčtovány v pravidelném termínu. Silniční daň se platí na základě záloh po skončení kalendářního čtvrtletí (resp. v prosinci za měsíce říjen a listopad) a pro výpočet záloh je nutné vědět skutečnost, jakou sazbou daně bude dané auto zdaněno. Způsob výpočtu by se pak neměl lišit při následném zpracování a podání přiznání k dani silniční (do konce ledna následujícího roku). Na úplný závěr naší aktuality připomínáme, že smlouvy uzavřené mezi fyzickou osobu, která je současně jednatelem v jednočlenné s. r. o., a touto s. r. o., mají mít úředně ověřené podpisy (lze zajistit na obecním či městském úřadě, na poště, u notáře či advokáta). V případě motorových vozidel mohou být těmito smlouvami jak smlouva o využívání služebního vozidla pro privátní účely (většinou se však toto ustanovení stane součástí smlouvy o výkonu funkce jednatele), tak i smlouva o pronájmu vozidla (jestliže jednatel půjčí svůj automobil do s. r. o.).
5. Zdroje a doporučená literatura:
https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/automobil-v-jednoclenne-s-r-o/,
http://www.ahs.cz/informacni-panel/54
http://www.ahs.cz/informacni-panel/49
https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/chci-zacit-podnikat/jednoclenna-s-r-o/
V Praze dne 5. listopadu 2019
Mgr. Petr Jezdinský, právník