Vážení čtenáři, milí klienti, navrhovaná změna definice závislé práce neboli zaměstnání, která doprovází projednávaný zákon o platformách, by přispěla k rozšíření švarcsystému. Dopadla by na celý tuzemský trh práce i na příjmy státu, zvedla by výdaje na dávky. Nová právní norma tak postupuje proti záměrům unijní směrnice o ochraně platformových pracovníků, z níž má vycházet. Toto zjištění vyplývá z výsledků studie o platformové práci Akademie věd České republiky, které představila 14. října 2026 sněmovnímu sociálnímu výboru ekonomka trhu práce ze sociologického ústavu Alžběta Mangarella.
Do vládního zákona, který je ve Sněmovně, se promítá unijní směrnice z roku 2023. Má zaručit minimální pracovní podmínky platformových sil a ochranu jejich osobních údajů. Pravidla mají členské státy zavést do praxe do 2. prosince, jinak hrozí sankce. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka opakovaně uvedl, že ČR volí minimalistické převzetí předpisu, aby se zaměstnavatelé nezatěžovali.
„Na jedné straně máme platformovou směrnici, jejímž cílem je ochránit pracující, kteří jsou ve slabém postavení… Na straně druhé máme tento přídavek k českému návrhu (změnu definice zaměstnání), který naopak poskytne platformám způsob, jak domněnku závislé práce vyvrátit snadněji,“ sdělila ekonomka. Podle ní je změna definice s dopady na celý pracovní trh i státní rozpočet opakem minimalistického převzetí unijního práva. Označila ji za velmi kontroverzní a za „trojského koně“. Akademici analyzovali návrhy úprav v ostatních zemích EU, žádná jako Česká republika nepostupuje. Podle Juchelky změna definice zaměstnání reaguje na výroky soudů. „My pouze zpřesňujeme, my to nějakým způsobem neměníme,“ řekl na jednání výboru ministr.
Závislá práce se v současné době vykonává jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, osobně a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Od příštího roku by to bylo jménem zaměstnavatele, osobně a za nadřízenosti a podřízenosti, tedy když zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje a vydává pokyny a činnost se dělá v určené pracovní době. Platit musí všechna kritéria. Podle odborů se může třeba stanovení pracovní doby obejít, o zaměstnání se pak jednat nebude. Podle Alžběty Mangarelly může změna definice posloužit spíš jako signál pro zaměstnavatele k rozšíření švarcystému. „Může to být použito jako návod jak připravit smlouvu pro ičaře (živnostníky s IČO) a jak se připravit na případnou kontrolu tak, aby švarcsystém nebyl potvrzen,“ uzavřela ekonomka. Při švarcsystému osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávají zaměstnaneckou práci pro firmu či instituci na fakturu bez pracovní smlouvy.
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím Akademie věd České republiky a Advokátního deníku)